Kóma a klinická smrt
Kóma je určitý druh bezvědomí způsobené traumatickým poraněním mozku. Dá se též nazvat jako stav mezi životem a smrtí. Klinická smrt je už přímo výpadek srdce. Nikdo neví, co se přesně děje s duší takového člověka. Jsou případy, kdy se z toho proberou a vypráví, co v tu dobu viděli. Někdy se stane, že se člověk probudí až za dlouhou dobu, jako například Terry Wallis, který se probral po dvaceti letech po autonehodě a v tom čase se zasekl. V Chorvatsku se stalo, že pacient pak mluvil plynně cizí řečí, kterou předtím neuměl.
Pacienti těžko hledali slova, aby vypověděli, co viděli. Mnozí se prý octli v nějaké tmavé jeskyni nebo tunelu. Někteří si užívali v klidu a tichu, kde je nic netížilo, jiní slyšeli až nepříjemné věci. Často byli v blízkosti jiných duší, třeba zesnulých známých. Někteří viděli jasné světlo a bytost, která jim dokonale rozuměla. Promítly se jejich hříchy, ale bytost se nehněvala, naopak to brala s pochopením i s humorem. Většina lidí popisuje, že tam se cítili krásně a bezstarostně a když se vraceli zpět, opět na ně padla tíha.
Paní S. z Chicaga byla hospitalizována v nemocnici na jednolůžkovém pokoji. Už cítila, že je blízko smrti a nemohla se rozhodnout, jestli zavolá sestru nebo ne. Zčásti už chtěla mít klid, ale na druhou stranu chtěla žít kvůli synovi. Pak viděla, jak se sestra koukla do jejího pokoje a rychle odběhla. Najednou se vznášela nad vlastním tělem, viděla se a říkala si, jak je bledá. Resuscitačnímu týmu se nepovedlo ji zachránit a byla prohlášena za mrtvou. Za tři a půl hodiny se ale probrala. Když pak vyprávěla, co viděla, člověk si říká, že se jí to mohlo zdát. Ale ona přesně věděla, kdo vešel jako první, jako poslední, co dělali, dokonce zopakovala i žert jednoho doktora. Na internetu najdete spoustu výpovědí takových lidí.
Astrální cestování
Astrální cestování nebo taky projekce je jev, kdy duše opustí své tělo. Je založena na tom, že máme duši a fyzické tělo, které roste a umře, je něco jako schránka pro duši. Návrat ale nemusí být vždy lehký a mnoho lidí popisuje, že je to potom vtahovalo zpět z těla. Aby se astrální cestování povedlo, člověk musí být plně soustředěn. Na koncentraci pomáhá, když si představíte hlubokou studnu, do které padáte dolů. Soustřeďte se pouze na tu studnu, na nic jiného. Až dopadnete, neměli byste se leknout, tím byste zrušili koncentraci a probrali se zpět v těle.
Když se vám to podaří, na chvíli ztrácíte vědomí, potom se chvíli vznášíte nad svým tělem. To samé platí pro návrat. Jestliže se vrátíte moc rychle, tělo sebou škubne. Nechoďte daleko, zůstaňte pouze v místnosti, kde jste. První pokus je nejtěžší. Astrálně se dá vracet i do vlastních minulých životů, to je ale velmi nebezpečné na návrat.
Nikdy to nezkoušejte sami, pouze v dohledu profesionálů.Zadeště a bouřky se také špatně cestuje, radši to odložte na jindy. Nemějte zkřížené ruce a nohy, tak se držíte zpátky. Hlavně se nesmíte bát.
Vyvolávání důchů
Vyvolávat se dá mnoha způsoby. Doporučila bych přes spiritistickou tabulku, kde je v jednom rohu napsáno YES a v dalším NO, pod tím je celá abeceda i čísla a úplně dole je GOOD BYE. K tabulce potřebujete i předmět, na kterém budete mít ruce a on se bude hýbat, a zapálenou svíčku. Na předmět dejte všichni ukazováček a prostředníček, jestli vás je moc, dejte tam jen ukazováček. Nechte tam prsty celou dobu, protože tím posíláte duchovi energii. Nejvhodnější je začít otázkou, jestli je někde duch, který by byl ochotný s vámi mluvit. Pokud řekne ne, měli byste ho odvolat a říct mu, že může jít. Pokud řekne ano, můžete se ptát dál, ale většinou duchové odpovídají spíše na ano/ne otázky, na čísla a písmena často nereagují nebo říkají nesmysly. Poté ho opět odvolejte. Přes spiritistickou tabulku by měl jít vyvolat i démon, ale to se radši nikde neuvádí.
Další způsoby jsou například v kruhu. Zapálíte svíčku a zvolíte si něco, podle čeho poznáte, jestli duch v místnosti je nebo ne, popřípadě už jeho odpovědi. Ale není dobré vyvolávat konkrétního člověka, protože ten už může být reinkarnovaný a mohli byste vyvolat něco jiného, třeba zlého ducha.
Vyvolávání není pro zábavu a nikdo by to neměl zkoušet jen tak ze srandy. Ti, kteří nevěří v duchy, se pouze ve své pravdě utvrdí – když si děláte legraci, kontakt se přeruší nebo vůbec nezačne. Je lepší na to nebýt sám a nejlépe to provádět v noci, kdy jsme na tyhle paralelní světy citlivější a je nejméně atmosferických poruch. Otázky si připravte předem a vyvarujte se nevhodných otázek, jako například: Kdy zemřu? Jak jsi zemřel? Je smrt bolestivá? Taky se může stát, že vás navštíví duch šprýmař, tak neberte v potaz vše, co řekne, a radši ho odvolejte.
Duchové a poltergeist
Duchové nejsou fyzičtí a sídlí v paralelním světě. Vykytují se tam, kde někdo zemřel nepřirozenou smrtí, neodpoutal se od svého těla nebo nemůže najít cestu dál. Můžeme s nimi komunikovat tak, že je vyvoláme, nebo za námi sami přijdou. Někteří z nás se s duchy už setkalo, někoho to možná ještě čeká a někdo na ně možná nikdy neuvěří. Můžou se vám buď zjevit jako mlha anebo se nezjeví vůbec, ale vy prostě víte, že tam jsou. V tohle všechno věří spiritismus.
Poltergeist je zvláštní jev (druh ducha). Pokud se u někoho vyskytuje, věci se u něj samy pohybují, dochází k jejich samovznícení, otevírají se šuplíky, okna atd. Velmi často se projevuje nevysvětlitelnými zvuky, bušením, klepáním, boucháním,… Samozřejmě se někdy dají vysvětlit, existují ale případy, kdy se to nepovedlo.
Není žádný věrohodný důkaz, že poltergeist opravdu existuje. Existují ale 
přímo očitá svědectví, kdy majitelé vidí samovolné padání předmětů z krbových říms, poliček, kdy nevysvětlitelná síla vrhá věci po bytě, sám se vypíná elektrický proud, otevírají se šuplíky a další. Nebo jsou případy, že někdo najde věci rozházené po bytě tak, jak je určitě nenechal a nikdo jiný tam určitě nebyl, nábytek je povalený,… V žádném z těchto jevů nebyl nalezen žádný úmyslný původce.